Zrnko prachu

21. února 2017 v 10:45 | Romana |  Něco jako básně

Zrnko prachu

poté přišlo ticho, osvobozující nic
prostor protkávala jen lehká nekonečná energie
pohrávající si s jediným zrnkem prachu

nekřičí, nepláče, neusmívá se
pociťuje
poslední naděje po destrukční bouři

zrnko mizivé bylo, přesto patrné
neb intenzivně zářilo bezmezným kouzlem
pozůstatek černého, avšak dokonalé

neslyší, nevidí, nevnímá
pociťuje
nyní čisté letí energií darovaných příležitostí



 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.